http://www.aras.cz/novinky/140-25/problem-v-srdci-autorskeho-prava/

Problém v srdci autorského práva


Novinky
Posted: čen 20, 2016

Pokud je kulturní průmysl tak úspěšný,
proč je tedy tolik umělců chudých

Tento dokument byl připraven na základě průzkumů Federace evropských filmových režisérů (FERA) a Federace evropských scenáristů (FSE). Obě profesní organizace konstatují, že příjmy tvůrců nejsou zdaleka férové. 

Hodnota obratu evropského kulturního průmyslu je 535.9 miliard Euro. Zaměstnává více jak 7 milionu Evropanů. Z toho audiovizuální průmysl má obrat 107.3 miliard Euro a zaměstnává 1.2 milionu lidí. Ale většina tvůrců, kteří dělají umění, mají svůj život extrémně finančně nestabilní, a navíc s příjmy, které jsou obvykle velmi nízké. 

Nejen od konce 19. a začátku 20. století jsme věřili, že chudoba zvyšuje kreativitu. Ale tvůrci, kteří nemohou vydělávat konzistentní a spolehlivé odměny, nemohou investovat čas a energii potřebnou k tvorbě.

Fakta o příjmech tvůrců jsou dobře známá Evropské komisi, která mnohokrát vyjádřila přesvědčení, že tvůrci by měli být odměňováni spravedlivě. To je důsledně podporováno i ze strany orgánů Evropské unie.

Například Evropská komise uvedla ve svých plánech, jejichž cílem je usnadnění on-line distribuci audiovizuálních děl v Evropě, že "se domnívá, že by měla být zajištěna přiměřená úhrada pro nositele práv". A nejnověji ve své Digitální strategii jednotného trhu pro Evropu konstatuje, že "opatření k zajištění spravedlivé odměny tvůrců je také třeba zvážit s ohledem na povzbuzení budoucí tvorny obsahu". 

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 9. července 2015, říká, že "považuje za nezbytné posílit postavení autorů a tvůrců a zlepšit jejich odměny s ohledem na digitální distribuci a využívání jejich děl".

Nejnovější zpráva o odměnách autorů a výkonných umělců připravené pro DC Connect uvádí, že "existuje nedostatek transparentnosti ve způsobu odměňování, ve smlouvách autorů a výkonných umělců ve vztahu k právům převedeným... [což] má nepříznivý vliv na fungování vnitřního trhu".

Většina tvůrců, kteří pracují v Evropě, mají dvě hlavní formy příjmu - za prvé, počáteční platby od producentů za práci, kterou odvedli, včetně prvního licensování díla (často sjednané individuálně, někdy založené na společně vyjednaných doporučených minimech); a za druhé další příjmy, které dostávají za užití díla na různých platformách v průběhu let (někdy od producenta, často od organizací kolektivní správy, pokud jsou sekundární práva spravována kolektivně).

Rovnováha mezi těmito dvěma formami příjmů se liší od jedné umělecké formy k druhé. Výtvarní umělci například mají většinu svých příjmů z prvotního prodeje a pouze mírné další příjmy (z práva na opětovný prodej, z výstavních práv, atd.) z dalšího užití svého díla. Skladatelé jsou však poměrně skromně zaplaceni za počáteční práci a získávají většinu svých příjmů z dalšího užití, které obvykle obhospodařuje Kolektivní správce práv.

Scenáristé a režiséři mají zhruba 80% svých příjmů ze svých počátečních smluv a 20% nebo méně z plateb za další využití jejich práce.

Závěry studie Federace evropských scenáristů (FSE)

  • Medián příjmu scenáristů v Evropě po zdanění, ze scenářů v roce 2012 byl 22.000 Euro.
  • Organizace kolektivní správy poskytovaly 61% respondentů méně než 10% z jejich celkových příjmů za scenáře.

Závěry z Bílé knihy Asociace audiovizuálních autorů (SAA)

  • Další odměny členů SAA představují pouze 0,37% příjmů audiovizuálního sektoru.

Co se dá dělat dál?

Stejně jako je dvojí povahy samotný příjem tvůrců - z probíhající distribuce díla, ale především z primární smlouvy - řešení problematiky příjmů tvůrců má také dvě složky.

  1. Potřebujeme jistotu, že se tvůrci podílejí na hospodářském úspěchu  jejich práce i v on-line prostředí.
  2. Potřebujeme strukturální změnu smluvních podmínek.

1. Nezadatelné právo na odměnu za použití díla on-line

Zvyšování kapacity tvůrců podílet se na hospodářském životě toho, co vytvoří je důležité, a to nejen proto, že je to fér, ale proto, že z praktického hlediska tento druh příjmu pomáhá vyrovnávat i tvořit tvůrcům více stabilní pracovní život.

Studie Komise o odměnách tvůrců a výkonných umělců doporučuje "Politika 5: Usnadnění výkonu práva na zpřístupnění".

Společnost audiovizuálních autorů (SAA) - seskupení kolektivních správců práv v audiovizuálním průmyslu má návrh, který schvaluje FSE i FERA, na nezadatelné právo na spravedlivou odměnu za on-line využívání audiovizuálních děl, které by se spravovalo kolektivně. Toto již existuje v některých členských státech a mělo by to být rozšířeno na úrovni EU jako vzorová zásada evropského autorského práva.

Tento návrh zveřejněný v druhém vydání Bílé knihy SAA, by jednotně rozvíjel rozšířenou kolektivní správu pro on-line použití audiovizuálních děl v celé Evropě. Kromě stávajících toků kolektivních příjmů, například z kabelových přenosů a příjmů z kopírování pro vlastní potřebu, by byl zajištěn i pro on-line užití děl, a mohl by významně přispět k vyrovnání příjmů tvůrců.

To má praktický smysl pro scenáristy a režiséry. Je to jasné a srozumitelné; lze to použít v celé Evropské unii; je to založeno na stávajících procesech a postupech, které jsou dobře známé a dobře řízené organizacemi kolektivní správy práv.

 Návrh Asociace audiovizuálních autorů (SAA)

  • Jestliže audiovizuální umělec převádí nebo postupuje svá práva na zpřístupnění na producenta, autor si ponechává právo na spravedlivou dodatečnou odměnu.
  • Toto právo na spravedlivou dodatečnou odměnu za zpřístupnění autorova díla nelze  pominout.
  • Správa tohoto práva na spravedlivou dodatečnou odměnu za zpřístupnění autorova díla musí být svěřena kolektivnímu správci práv zastupujícího audiovizuální autory, s výjimkou jiných kolektivních smluv garantujících takovou odměnu audiovizuálním autorům, kteří zpřístupnili svoje práva.
  • Kolektivní správci práv shromáždí spravedlivé odměny z audiovizuálních mediálních služeb vznikajících ze zpřístupnění audiovizuálních děl veřejnosti takovým způsobem, že tvůrčí veřejnost k nim bude mít přístup z místa a v době, které si zvolí.

2. Zlepšení smluvní ochranu autorů

Analýza smluvního práva tvůrců, kterou nechal vypracovat Evropský parlament uvádí: "Stávající smluvní ochrana autorů, která je zahrnuta v autorských zákonech a nepřímo i v obecném smluvním právu, se nezdá být dostatečná nebo účinná pro zajištění spravedlivé odměny autorům nebo zaměřená na některá nekalá smluvní ustanovení".

Mnoho problémů smluv autorů lze rozdělit do čtyř kategorií:

a) schopnost vyjednat spravedlivou odměnu,

b) zajistit si právo podílet se na hospodářském životě toho, co autoři vytvořili,

c) zabránit vzniku totální výkupní smlouvy, a

d) zajistit, aby smlouvy byly proplacené.
 

a) Posílení vyjednávací pozice autorů

Při analýze smluv tvůrců je obvykle zaznamenán nerovný vyjednávací vztah mezi producentem a scenáristou nebo režisérem.

Situace je složitější kvůli rozhodnutím v řadě členských států EU (např. Irsko, Nizozemsko a Španělsko), kdy jednání o minimálních smluvních podmínkách na základě kolektivního vyjednávání je v rozporu s právem hospodářské soutěže. Naproti tomu německý autorský zákon vyžaduje vyjednávání mezi organizacemi zastupujícími tvůrce a producenty nebo vydavatele jako prostředek, kterým se stanoví spravedlivá úroveň odměny.

Uplatnění principu smluvní volnosti produkuje řadu smluv, ze které trvale těží jen jedna stranu vyjednávání.

Minimálních standardů se ale dosáhne tím, že kolektivní vyjednávání provádí reprezentativní profesní organizace, která poskytuje základní podmínky a ochranu.

Evropský parlament "vyzývá ke zlepšení smluvního postavení autorů a výkonných umělců ve vztahu k ostatním nositelům práv a jejich zprostředkovatelům".

Některé podrobnější návrhy na posílení vyjednávací pozice autorů

  • Kolektivní vyjednávání a kolektivní správy autorských práv mají zásadní význam pro posílení vyjednávací pozice scenáristů a režisérů při jednáních o smlouvě, renegociacích a v případě sporů.
  • Kolektivní smlouvy by měly poskytnout základní minimální standardy, na kterých by pak měly být smlouvy založeny.
  • Scenáristé a režisérské organizace by měly těžit z výjimky na uplatňování práva ze zákona o hospodářské soutěži (antimonopolní zákon) jejíž cílem je usnadnit kolektivní vyjednávání.
  • Smlouvy, včetně ustanovení o převodu práv, by měly být v souladu s národními i evropskými právními předpisy, a měly by být neplatné, pokud tomu tak není.

b) Fairová odměna je pouze přiměřená odměna

Značná část diskuse o příjmech tvůrců se točí kolem konceptu reálné či spravedlivé odměny.

Co je spravedlivá odměna? Jednou z klíčových a zřejmých zásad je, že odměna, která je fair, musí být proporcionální ke generovanému příjmu z vykonané práce.

Klauzule bestselerové doložky poprvé použitá v německém autorském zákonu, a nedávno uvedená i do nizozemského práva, funguje dobře a mohla by sloužit jako důležitý vzor evropského přístupu.

Některé podrobnější návrhy na spravedlivou odměnu

  • Scenáristé a režiséři by měli být odměňováni proporcionálně k vykonané práci a příjmy z každého druhu šíření, který jejich práce vytváří.
  • Tato míra dodatečných odměn je sazbou, která by měla být agregována organizacemi zastupujícími tvůrce kolektivně tak, aby producenti s nimi jednali společně.
  • Scenáristé a režiséři by měli být odměňováni za každý způsob využití jejich práce.
  • Smlouvu, která neposkytuje přiměřenou odměnu scenáristům a režisérům, je třeba považovat za neplatnou.

c) Vybalancování převodu práv z individuálního tvůrce na producenta

Dalším problémem, který se často objevuje, je takzvaný "buy-out" smlouvy. To je způsob, kdy výrobce vykoupí všechna práva na celou dobu trvání autorských práv od autora za fixní a obvykle nízkou cenu.

Evropský parlament "tvrdí, že je důležité zaručit autorům odměnu, která je spravedlivá a přiměřená ke všem formám využívání jejich děl, zejména on-line využívání, a proto vyzývá členské státy, aby zakázaly totální výkupní smlouvy (buy-out), které jsou v rozporu s tímto principem".

Studie Komise o odměnách tvůrců a výkonných umělců doporučuje: "Politika 1: Určete ve smlouvách autorů a umělců odměny za jednotlivé druhy užití".

"Politika 3: Omezte rozsah přenosu práv pro budoucí užití a výkony a budoucí způsoby šíření".

Studie Komise o odměnách tvůrců a výkonných umělců konstatuje, že "při neexistenci informací na jejichž základě lze odhadout pravděpodobné příjmy v různých členských státech, je narušena schopnost autorů a výkonných umělců účinně vykonávat své svobody pohybu napříč jurisdikcemi (netarifní překážky obchodu), a tak má nepříznivý vliv na fungování vnitřního trhu ".

Nejúčinnějším způsobem jak zakázat buy-out smlouvy je zajistit separaci práv a jejich oddělené odměňování. Důsledkem této situace je zvýšení transparentnosti ve smlouvě, která je ku prospěchu všech.

Některé podrobnější návrhy na převod práv

Existují tři způsoby, jak je třeba vybalancovat převod práv

SEPARACE PRÁV

  • Všechna práva převedená na výrobce nebo jiným účastníkem smlouvou, by měla být rozdělena a uvedena ve smlouvě samostatně, a také tak odměňována. Jenom takováto samostatně identifikovaná práva, a ne jiná, jsou převoditelná.
  • Práva pro neznámé způsoby užití v době podpisu smlouvy nemohou být automaticky přenesené a musí být vyjednané jakmile se vyskytnou.

ZASADY PRO PLACENÍ AUTORŮM

  • K převodům práv výrobcům a dalším uživatelům by nemělo dojít, dokud nebude provedena platba.
  • Scenáristé a režiséři by měli mít právo využívat služeb kolektivních správců práv ke správě svých práv a výrobce by měl mít povinnost informovat ty, na které se převádí tato práva, že scenárista a / nebo režisér tak učinil(i).
  • Právo na další odměnu a právo převést práva na kolektivního správce by měly být výslovně vyloučeny z ustanovení domněnky převodu práv. 
  • V případě, že využívání díla je podstatně větší a vytváří podstatně větší příjmy, než se předpokládalo při stanovení odměny při podpisu smlouvy, scenárista a režisér by měli mít schopnost usilovat o dodatečnou platbu (takzvanou "bestselerovou" doložku).

ROZSAH PŘENOSU PRÁV

  • Převod práv by měla být na omezenou dobu určenou ve smlouvě.
  • V případě, že producent nedokáže přivést projekt do výroby v dohodnutém čase nepřesahující tři roky, pak veškerá převedená práva nebo opce na získání souhlasu  k právům padnou, a práva by se vrátila zpět audiovizuálním autorů.
  • Tam, kde bylo vyrobeno dílo, a producent správně nebo adekvátně není schopen jej využít, převáděná práva by se měla vrátit (tzv. "use it or lose it" doložka) zpět audiovizuálním autorům.

d) Vynutit řádné uplatňování smluvních podmínek

Důležité téma, které není často diskutováno v případě smluv, je jejich dodržování. Jednotliví tvůrci, kteří jsou vysoce závislí na subjektivním posuzování jejich schopností, nejsou motivováni, aby si stěžovali, pokud jsou jejich smluvní podmínky zneužívány nebo nedodržovány. Smlouvy by měly zahrnovat postupy pro zajištění dodržování pracovních a tvůrčích podmínek.

Některé podrobnější návrhy na vymáhání smluvních závazků

  • Smlouvy by měly mít dohodu o mediaci, která je považována za nejvhodnější způsob řešení sporů.
  • Scenáristé a režiséři měli obdržet náhradu škody kromě odměny, pokud platby nebudou provedeny.
  • Ve smlouvě by měl být stanoven storno poplatek, aby se předešlo nefér ukončení smluv, neodůvodněnému propuštění, případně krácení poplatků nebo mezd.
  • Transparentnost a dobrá správa věcí veřejných ve vztahu k finančnímu využívání děl by měly být výslovně stanoveny ve smlouvě a pro producenty by měly platit sankce, pokud neposkytnou informace těm, kteří jsou držiteli práv.
Tisknout