http://www.aras.cz/novinky/108-25/zakladni-hodnoty-verejnopravnich-televizi/

Základní hodnoty veřejnoprávních televizí


Novinky
Posted: čec 1, 2015
Průzkum ARAS, jak Česká televize naplňuje základní hodnoty veřejné služby, je součástí diskuzí na téma kvality tvorby a všem, co ji ovlivňuje. Takový podtitul měl i Večer ARAS, který se konal 16.4.2015 v pražském kině Ponrepo. Tento naprosto anonymní průzkum navazuje na předchozí ročníky tématických diskuzí, jejichž záznamy jsou k dispozici na této webové stránce v sekci Konference.

[2015/Zakladnihodnoty/thumbZakladniHodnoty1.jpg]

Někteří respondenti kromě odpovědí na dané otázky popsali také svoje osobní zkušenosti:

[2015/Zakladnihodnoty/thunb1zh.jpg]

Současný program i vývoj je trochu posedlý "televizními formáty", které se vyvíjely v různých podmínkách a povětšinou jsou středoproudé povahy.
Tento parametr nemá kvalitativní povahu.

Nevím, zda si vůbec kdokoliv z mediálních rad všiml, že pod záminkou "nevhodných" příspěvků byly zrušeny diskuse u všech zpravodajských a zpravodajsko publicistických pořadů (Události, Události komentáře, Hyde park, Otázky VM atd.) a to již před cca 4 roky. Podle dlouhodobého sledování a zkušeností byla většina připomínek nikoliv nevhodných, ale kritických, jak k objektivitě, vyváženosti, povrchnímu přístupu k tématům a neznalosti problematiky, tak k vystupování moderátorů, v diskusích jednoznačně převažovala nespokojenost s plněním veřejnoprávní funkce.

Chybí mi více myšlenkově obsažných pořadů s estetickým nábojem.

V nové tvorbě převládají detektivky, případně sitcom. I když jsou na slušné úrovni, výrazně chybí společenská témata. Když je vývojové centrum nabízí, vedení je apriorí nechce.

NÁZORY JSOU PREZENTOVÁNY RÁDOBY "VYVÁŽENĚ", COŽ JE JEN MÓDNÍ POJEM. PRO VYTVÁŘENÍ NÁZORU OBYVATELSTVA NA JAKÝKOLIV PROBLÉM NENÍ NUTNÉ NECHAT VYKECAT KAŽDÉHO KDO MÁ "JINÝ" NÁZOR. NAŠE SPOLEČNOST NEVYCHOVÁVÁ LIDI K VYTVÁŘENÍ VLASTNÍHO NÁZORU A ČT TOMUTO DEVASTUJÍCÍMU SOCIOLOGICKÉMU JEVU ZDATNĚ SEKUNDUJE.

Natočil jsem krátkometrážní dokument o Osvětimi - Březince, kdy byl vězněn dlouhé dva roky, pan Oldřich Stránský s názvem: Auschwitz - Birkenau, vězeň číslo 168830 - Oldřich Stránský. Film jsem letos v lednu nabídl ČT k odvysílání k 70. výročí osvobození, tohoto nejstrešnějšího koncentračního tábora. Kde pan Stránský na akci Pochodu živých v rove 2008 provází skupinu studentů z Česka, Slovenska a Polska. Přímo táborem BIIb., kam byli přivezeni Čeští vězni z Terezína v roce 1943. Půl roku byli v karanténě a na narozeniny prezidenta Masaryka 7 .března 1944, byli všichni zavražděni v plynové komoře, asi 3 800, žen, mužů a dětí. Něco strašného. Nabídl jsem to akvizici nákupu v ČT, panu Kvasničkovi. Odepsal, že o film mají zájem. Ať to přinesu v nejvyšší kvalitě na HDD, že to musí zkontrolovat. Čemuž rozumím a upozorňoval jsem je, že film je 7. let od natočení, což bylo točeno v tehdejších možnostech na kameru DVCAM ve formátu 4:3, kterou se běžně v té době v ČT točilo. Pak začalo kolečko, nízký datový tok. Což jsme upravili a znovu odevzdali. Opět se jim něco nelíbilo a přišli emailem podmínky technického vysiální v ČT k lednu 2015. Opět jsme upravili, co šlo, podle těchto nových technických podmínek. Opět to odmítli, že v archivních záběrech jsou neostrosti a není plynulý tok filmu. Což jsme je upozorňoval, že to jsou unikátní archivní záběry a s těmi nic dělat nelze. Dodnes se to řeší na vedení techniky ČT. Místo, aby film koupili, jako unikát, který sami nemají natočený, pro vzdělávaní mladých lidí, kteří o tom nic neví. V horní kantně s titulkem, snížená kvalita obrazu. Tak se řeší, jak to, že jsou archivy, které natočili osvoboditelé Sovětská armáda v lednu 1945, v takové kvalitě v jaké jsou. Taková je moje zkušenost s nákupem důležitých děl v ČT. Oliver Malina Morgenstern, kameraman, režisér

Výše uvedené otázky pletou více věcí dohromady: první se týká skladby programu, druhá a třetí výhradně zpravodajství a publicistiky.

Program se snaží - především na stanici ČT1 - oslovovat většinového diváka - a tím konkurovat komerčním televizím - to vnímám negativně. ČT 2 se věnuje nadměrně válečným dokumentům, především portrétům nacistických velitelů - opět podle mne zbytečné. ČT ART zase podle mne zastupuje často velmi extravagantní kulturní směry a vyhraněnou intelektuální kulturu, která jak kdyby nebyla pro "normálního diváka".

Chybí dlouhodobé analýzy a nezávislé zachycení událostí, kterými společnost prochází. Chybí zpětná reflexe a hlubší dialog televize s diváky - častokrát se pracuje jen s předpokladem diváckého vkusu a málo se dbá na osvětovou roli média.

Mám za to, že program ČT je mnohem rozmanitější a zajímavější než byl kdy jindy v minulosti - především zásluhou vysílání převzatých filmů a některých sportovních přenosů v HD. Ale obávám se, že "plurality názorů a myšlenek" nelze dosahovat formátem diskusí "jeden žid a jeden Hitler" si "vyváženě "povyprávějí" o "výhodách" totalitních režimů, gulagů, či vyhlazovacích táborů. . . Jak to bývá poměrně běžnou praxí v programu ČT, která bez ohledu na platný zákon nevnímá KSČ a NSDAP jako strany zločinné. Zatímco u nacistů se jejich bývalá stranická příslušnost v pořadech zpravidla uvádí, aby divák věděl, kdo nějaký názor hlásá, u členů KSČ tomu tak nebývá, dokonce se o nich občas z obrazovky hovoří jako o NAŠICH představitelích, o NAŠÍ delegaci apod.

Poměrně tragická je úroveň mezigeneračního dialogu. Ve zpravodajství, publicistice i v dalších programových pozicích v ČT (na obrazovce i v zázemí) chybí nejen starší a zkušenější generace, ale i mladí 15-20 let. Každodenní i historické události vybírají a komentují téměř výhradně mladí lidé mezi 20-35 roky.

Jestliže se uvnitř zpravodajství vynoří vážné pochybnosti 23 redaktorů a zaměstnanců o manipulacích a cenzuře ve prospěch některých stran a osob, vedení a rada bez řádného osvětlení problém zametou pod stůl a vůdci rebelů jsou odejiti, aby své kvality dali do služeb konkurence.

Televize se sedmimiliardovým rozpočtem nemá na více investigativních pořadů(?), jeden monopolní (Reportéři ČT), nemaje konkurenci a produkující jen část investigativy (podle Milana Šmída pouhých 30 procent) vedle jiných reportážních a vzpomínkových žánrů, chřadne. Pluralitu reflexe společnosti ve vysílání veřejné služby jeden pořad nezajistí.

České televizi s pěti programy chybí analytický a reflexivní pořad formátu open end tak, jako Slováci mají pořad Štefana Hríba "Pod lampou", Lampa, Večer pod lampou. . ., ČT má nekonfrontační KONFRONTACE Petra Fischera a nejasně Jasné řeči Josefa Chuchmy na nesledovaném ČT Art.

Jistá povrchnost, která je znakem dnešní "veřejné služby", jak ji poskytuje ČT, může být populárním mainstreamem, který dosahuje sledovanosti podle představ Rady ČT, ale nemusí být znakem plurality.

Program spíše ukazuje na snahu bojovat o diváka s komerčními televizemi, vykazuje znaky průměrnosti, vyhraněné a kritické názory jsou spíše vyjímkou. Postrádám kvalitní programy pro náročnější diváky, pro diváky, kteří chtějí znát podrobnosti a podle toho si svůj názor utvořit. Spíš současná ČT se snaží pobavit, neurazit, nepřemýšlet, zasáhnout co nejširší vrstvu průměrných a jednoduchých diváků.

[2015/Zakladnihodnoty/thumb2zh.jpg]
Televize veřejné služby je v obtížné pozici, protože hlavními hráči televizního prostoru jsou komerční televize. Jsou dva způsoby, jak na to reagovat. Buď soutěž ve stejném výrazovém poli (s ohledem na nezbytnou větší rozmanitost) nebo odvážnější profilace odklánějící se od těchto prošlapaných cest. Současný management má kulturní zakotvení v úspěšném rozvíjení komerční televize. Navzdory manažerských schopnostem je obtížné po nich chtít překračování vlastního stínu. Nevyužít komerční potenciály, které se v různých místech nabízejí, je pak spíš věcí sebezapření. Zájmy tvůrců jsou také různorodé, mnohým tento stav vyhovuje - celé týmy, které pracovaly pro TV Nova či Prima s tímto kurzem nemají problém.

Vzhledem k úrovni vzdělanosti řady redaktorů a většinou povrchních znalostí, se jen málokdy lze setkat se skutečně fundovaným rozborem nějaké problematiky, který by pomohl výraznění osvětlit nejen právní problematiku. Jistou závislost lze pozorovat zejména v nadbytečné prezentaci různých finančně ekonomických "expertů" z řad makléřských nebo jiných finančních institucí, jejichž informace jsou povětšinou na úrovni běžných zpráv z finančních trhů, které jsou snadno pro zájemce dostupné nejen na internetu, což vyvolává dojem reklamy, z níž má ovšem prospěch někdo jiný, než ČT. Rovněž vzhledem k většinou v omezenému, ba až jednostrannému výběru hostů k aktuálním problémům se zdá, jako by v zemi nebyl nikdo jiný, než pár komentátorů ze soukromých deníků nebo spolupracovníků se světonázorem shodným s názorem redakcí, případně několika oblíbených politiků a "expertů" ze žižkovské Sorbonny.

ZE ZÁKONA JE ČT ZÁVISLÁ NA POLITICÍCH

Zpochybňuje většinové názory a bojí se mocných - považuji za nepřesné. Podle mého názoru jde o dvě nesouvisející otázky.

K první a čtvrté otázce: Rada ČT má být apolitická, ale všichni víme, že v ní sedí exponenti politických stran.

Kdyby byl odvaznejsi vrcholovy managemnet CT a prenechal rozhodovani a za ni zodpovednost na nizsim clanku rizeni, byl by program CT urcite UZITECNEJSI pro verejnost

V tomto směru vnímám ČT pozitivně. Jen mám obavu, že někdy marginální - velmi menšinové názory - při snaze o objektivitu zbytečně zveličuje a dává je na roveň výrazně většinovému názoru - viz. průjezd amerických vojsk.

Má nebo nemá veřejnoprávní médium zpochybňovat většinové názory ? Co je to za otázku ?

Má zpochybňat protizákonné názory. A to dělá.

Obrazem nezávislosti České televize je příběh jejího vztahu s přímovoleným presidentem od předklonu managementu až po otočení se zády presidenta k ČT a odmítnutí účasti ve vysílání OVM ad. Scénka známá pod názvem "Popelníček - památníček" a její další osud. Událost, která ČT nestála za odvysílání, ani za komentář, naopak přišly na řadu cenzura a potrestání údajného původce záznamu, který unikl na sociální sítě. . . Management, který o výkonech moderátorů hovoří s politiky, místo aby hovořil se samými moderátory. Přes mnoho excesů a tápání je třeba význam a místo veřejné služby ve společnosti obhajovat a věcnou a poučenou kritikou.usilovat o její zlepšení.


[2015/Zakladnihodnoty/thumb3zh.jpg]
Současná ČT se chová jako velká politická strana. Ví, že pokud se opře o mainstreamového diváka, který si nestěžuje, má vyhráno. Emoční jednota je ve veřejném prostoru stále větší hodnotou, než kritická výměna názorů.

TOHLE JE ZAVÁDĚJÍCÍ OTÁZKA. KDO VYMYSLEL HLOUPOST, ŽE ZAPOJENÍM DIVÁKA DO PROGRAMU SE ZVÝŠÍ KVALITA PROGRAMU? PATRNĚ ČLOVĚK JEHOŽ SCHOPNOSTI IMAGINACE NEPŘESTOUPILA HRANICE ŽÁČKA PRVNÍ TŘÍDY

V roce 2014, ke stému výročí narození spisovatele Bohumila Hrabala jsme natočil celovečerní dokument s názvem Bohumil Hrabal: Takže se stalo, že... Film byl v běžné kinodsitribuci a kritiky příznivé ze stran odborníků a diváků. Na besedách jsem neustále slyšel, proč to nevysílá ČT? Nabídnul jsem jim to. Prvně ČT - Art. Odpověď žádná! Následně opět panu Kvasničkovi akvizice nákupu. Odpověděl mi, že to předává ČT - Art. Opět ticho po pěšině. Tím reaguji na otázku, že ČT neprojevuje dostatečnou integritu ve svých programech. Ač má ze zákona stanoveno nějaké procento, že musí nakoupit díla od nezávislých produkcí vyrobeny mimo ČT. Nevím jestli se tak děje jiným režisérům, ale s kym mluvím, tak jsou na tom podobně. Pak-li, že by byl Hrabal špatný film, tak ani nehlesnu, ale opak je pravdou. Taková je moje zkušenost. Oliver Malina Morgenstern, kameraman, režisér.

Věta v záhlaví "Podporujeme naše talenty a naše zaměstnance" je lež. Současné vedení zaměstnance a spolupracovníky absolutně přehlíží, v ČT panuje atmosféra teroru a strachu, jakou jsme nezažívali ani za minulého režimu.

Kvalita produkce ČT vzhledem k místním médiím je relativně vysoká, ale asi není srovnatelná se zahraničními televizemi. Aby se jim vyrovnala, je nutné změnit zavedené postoje při výrobě pořadů. Dát autorům větší možnost být kreativní - více peněz, více zodpovědnosti, více důvěry.

Naprosto nesmyslné otázky, vycházející z nesmyslného textu.

Diváci a občané jsou do vysílání zapojováni snad až nadměrně. Problém je s jejich výběrem, nakolik jsou právě tito diváci a jejich názory relevantní a odborně fundované. Pořad Máte slovo s Michaelou Jílkovou je jeden příklad za všechny, jak by diváci zapojováni být neměli. Bagatelizace vážných témat a snižování věcné diskuse na úroveň pokřiků přístavních dělníků. . . nemusí být zrovna veřejnou službou.


[2015/Zakladnihodnoty/thumb4zh.jpg]

ODPOVĚDNÍ PRACOVNÍCI ČT ANI NEVĚDÍ, ŽE NĚJAKÉ ŽÁNRY - V TOM KLASICKÉM SLOVA SMYSLU - EXISTUJÍ. DODNES NEPOZNAJÍ ROZDÍL MEZI DOKUMENTEM A PUBLICISTIKOU, NEZNAJÍ ZÁKLADNÍ STAVEBNÍ KAMENY NĚKTERÝCH ŽÁNRŮ. A PROTOŽE TOMU NEROZUMÍ, NEMOHOU ANI NĚJAKOU ŽÁNROVOU PESTROST PROSAZOVAT. VSADILI NA JEDNODUCHOU FORMULI KOMERČNÍCH TELEVIZÍ, ČÍMŽ DEVALVUJÍ POSLÁNÍ VEŘEJNOPRÁVNÍ INSTITUCE

K otázce rozmanitosti, ačkoli jsem ji hodnotil obecně kladně, mám výhrady. Ona rozmanitost je dána reprízami. V současné produkci postrádám komediální žánry. Současnost se prezentuje krimi a detektivkami v takovém rozsahu, že je to pro diváka až ubíjející.

Koncesionáři sice frflají (stejně jako politici), ale ve srovnání s jinými obdobnými televizemi v Evropě, aspoň dle mých zkušeností, na tom nejsme nijak špatně.

Pořady jsou takové, jako jejich tvůrci. Pakliže chceme mít skutečně pluralitní program pro všechny věkové, zájmové, náboženské a stupněm inteligence lišící se skupiny, musí se to zohlednit především ve výběru tvůrců...

Současná dramatická tvorba ČT dnes vytváří sice většinou povedené kriminální seriály, ale bohužel je v tomto směru zcela monotematická.

ČT by mohla být lepší zejména v dialogu s náročnějšími diváky, ČT ART zdaleka nenaplňuje veškeré možnosti - Český rozhlas je na tom se stanicí Vltava o mnoho lépe.

Podstatné je také dobře anotovat nabízený program - v tom má ČT stále velké rezervy. V tištěných televizních programech se vyskytují nepodstatné spíš bulvární informace, kritičtější texty a pozvánky chybí. To samé platí i o internetové propagaci - informace jsou k dispozici spíše ve zpoždění za vysíláním místo v předstihu.

Sjednocení společnosti na spotřební notě?


[2015/Zakladnihodnoty/thumb5zh.jpg]

Domluvit si schůzku s "kreativci" jest výkon nadlidský.

TO ŽE NĚKDO INICIUJE DEBATU NEZNAMENÁ, ŽE TO JE K NĚČEMU DOBRÉ. MLÁTÍ-LI NĚKDO DVĚ HODINY PRÁZDNOU SLÁMU, VÝSLEDEK JE STEJNÝ JAKO KDYBY NEBYLA BESEDA VŮBEC.

"Každý" tvůrce se nemůže účastnit na tvorbě tv programu už z toho prostého důvodu, že prostě všichni točit nemohou.

ČT je řízena autoritářsky, bez jakékoli snahy o zpětnou vazbu.

prilis mnoho vystrasenych praovniku televize bez moci rozhodovani pro prijimani novych programu

To, že každý tvůrce může zaregistrovat svůj námět, ještě neznamená, že se s ním dostane do realizace. Výběr k realizaci je určován relativně malým okruhem rozhodujících osob při velké radě, ne vždy plně informovaných o podstatných proudech ve společenském dění.

Na tvorbě televizního programu se účastní především ti, kteří jsou úzce spjati kamarádskými a pracovními vazbami s bývalými zaměstnanci televize NOVA, což jsou nynější zaměstnanci ČT.

V ČT vládne centralizace pod rouškou "spravedlivého" výběru odd. vývoje. Vše se přizpůsobuje názoru řed.vývoje, řed.programu a jejich "rádců", leckdy i rodinných. Není žádná pravomoc zodpovědných dramaturgů, velmi malá pravomoc kreativních producentů, kteří neudělají krok bez souhlasu řed. vývoje. Autor ve střižně musí svůj názor, leckdy i střih pořadu přizpůsobovat názoru řed. vývoje, programu (jejich manželek, milenek a přátel). Ztrácí se individuální pohled tvůrce a svobodný prostor k vyjádření. Ze všech tvůrců se tím stávají řemeslníci, kteří musí pořad udělat podle představy "vrchního vedení", jinak nebudou mít další šanci a příležitost k práci.


[2015/Zakladnihodnoty/thumb6zh.jpg]

UŽ Z VÝBĚRU OTÁZEK - VE SNAZE NAJÍT JAKOUSI SOCIOLOGICKOU SONDU - JE ZŘEJMÉ, ŽE ČT SE TĚMITO OTÁZKAMI ZABÝVÁ JEN POVRCHNĚ. JE TO OSTATNĚ JAKÝMSI IMPERATIVEM VEŠKERÉ SOUČASNÉ ČINNOSTI ČT V MEDIÁLNÍM PROSTŘEDÍ - PRŮMĚRNOST, POVRCHNOST, NEZNALOST PROBLEMATIKY A NADUTOST LIDÍ, KTEŘÍ JSOU V TÉ RYBĚ U HLAVY.

Nové formáty jsou z velké části ovšem převzaté.

Zpětná vazba i v minulosti nebyla špatná, díky technologickému posunu se asi lepší.

Vedení ČT se pohybuje ve stereotypech, které si osvojilo při řízení komerční televize. Principy televize veřejné služby jsou jí zcela cizí.

Sledovanost by neměla být hlavním kritériem úspěšnosti pořadu, když dobře víme, že různé okolnosti jeho nasazení velmi podstatně ovlivňují počet diváků.

Otázky natolik nekonkrétní, že odpovídám jen z povinnosti. Anketu hodnotím jako zbytečnou.


zpracoval Vladimír Forst

Tisknout